Nová provokativní kniha o pšenici a jejím destruktivním vlivu na naše zdraví

Zdravá Výživa | recepty, vaření | Magazín o vaření a zdravé výživě

“Jediný způsob, jak si uchovati zdraví, je jíst, co nechceš, pít, co nemáš rád a dělat, co se ti nelíbí.”

(Mark Twain, americký spisovatel a žurnalista)

“Tlustí lidé žijí kratší dobu, ale jedí déle.”

(Stanislaw Jerzy Lec, polský básník, satirik a aforista)

“Zavedení zemědělství, jež bylo údajně rozhodujícím krokem k lepšímu životu, znamenalo v mnoha ohledech katastrofu, ze které jsme se nikdy nevzpamatovali.”

(Jared Diamond, profesor na Kalifornské univerzitě v Los Angeles)

Pšenice víc než kterákoli jiná potravina (včetně cukru, tuku a solí) je pevně vetkána do evropského a amerického způsobu stravování. Potraviny z pšenice, ať zčásti nebo úplně, se dnes běžně konzumují k snídani, obědu, svačině i večeři. Dominuje stravě v tolika ohledech, že se zdá být pro současný životní styl naprosto nepostradatelná, zcela ovládla náš jídelníček a najdeme ji prakticky ve všem. Chleba je hlavní potravinou téměř všude na světě, a když nám někdo “utrhuje chleba od pusy”, znamená to, že nás chce připravit o základní životní potřebu. Díky tomu také zažívá pšenice setá (Triticum aestivum) jako plodina rozmach, jaký nemá v historii obdoby, o čemž svědčí obrovské plochy zemědělské půdy oseté jejím zrnem. Patří mezi nejvíce spotřebovávané obilniny na zemi a představuje dvacet procent všech zkonzumovaných kalorií. Také o jejím finančním úspěchu nemůže být sporu. Ale proč se tahle zdánlivě neškodná rostlina, která uživila nesčetné generace lidí, najednou obrátila proti nám? Především proto, že to není tatáž pšenice, kterou pěstovali a poté mleli naši předci pro svůj každodenní chléb vezdejší. Pšenice se během staletí vyvíjela pozvolným, přirozeným způsobem. Během devatenáctého a na začátku dvacátého století se měnila jen málo, tak jako ostatně ve staletích dřívějších. Mletí obilí se v minulém století poněkud zmechanizovalo a na trh se dostávalo více mouky jemnější kvality, ale její základní složení zůstávalo stále stejné. V posledních padesáti letech však prošla tato plodina v rukou zemědělských inženýrů a biologů dramatickou proměnou. Pšeničné odrůdy byly podrobovány hybridizaci, křížení a především genetickým manipulacím (vnesení a zabudování určitého druhu organismu do genomu jiného druhu) s cílem zvýšit výnosy z hektaru zemědělské půdy (průměrný výnos je dnes v hospodářsky vyspělých zemích až desetkrát vyšší než před stoletím), snížit výrobní náklady a zajistit masovou produkci za všech okolností. Za celou tu dobu se nikdo nahlas nezeptal, zda jsou prováděné transformace slučitelné s lidským zdravím. Přitom je genetická manipulace potravinových plodin stále primitivní vědou, se všemi nezamýšlenými dopady jak na samotnou rostlinu, tak na živočichy včetně člověka, kteří je konzumují. Představa, že by tato základní potravina, tak pevná a zakořeněná součást lidského života, mohla být pro nás škodlivá, je mírně řečeno znepokojivá a odporuje zažitým názorům dnešní kultury na pšenici a chléb. Bohužel, dosud neškodná obilnina se proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která například zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy.

Americký preventivní kardiolog MUDr. William R. Davis, který dlouhodobě propaguje život bez pšenice (v jeho spíži prý nenajdeme žádné buchty, obyčejné rohlíky či bagety) a často na toto téma přispívá do odborných i populárních periodik, dokončil a v roce 2011 vydal svoje první knižní dílo “Život bez pšenice”, jehož překlad (Jan Kozák) s podtitulem “Praktický a provokativní návod, jak zhubnout a uzdravit se” vydalo nakladatelství JOTA (Brno 2013, 1. vyd., 336 str.). Někdy překvapivý, pro mnohé až šokojící text, je přehleně rozdělen do tří částí (Pšenice: nezdravá celozrná obilnina; Pšenice a její destruktivní vliv na zdraví od hlavy až k patě; Rozlučte se s pšenicí) a třinácti kapitol (např. Zapomeňte na babiččiny koláčky: stvoření moderní pšenice; Začíná vám růst pšeničné břicho: spojitost mezi pšenicí a obezitou; Národ diabetiků:rezistence na pšenici a inzulín; Kapka kyseliny: pšenice jako bořitelka pH; Šedé zákaly, vrásky a “vdovské hrby”: pšenice a stárnutí; Mé částice jsou větší než tvoje: pšenice a nemoci srdce; Všechno to máte v hlavě: pšenice a mozek; Koblihová tvář: destruktivní účinky pšenice na kůži; Sbohem, pšenko: začněte žít zdravý, lahodný, bezpšeničný život). Autor si především “posvítil” na tloustnutí a hromadění tuku ve některých tělesných partiích (nevzhledné pšeničné břicho, ohromný zadek, potupná mužská prsa) a také na celou řadu dalších nepříznivých účinků pšenice na lidské zdraví od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie (těžká porucha zažívání vyvolaná pšeničným lepkem, revmatická artritida a demence. Předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho stravování, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům.

Ihned po svém prvním vydání se kniha stala okamžitým bestsellerem v USA a Kanadě a dosud patří k nejprodávanějším titulům o zdravém životním stylu. Její překlad určitě zaujme také české čtenáře; nejen ty, kteří trpí celiakií a dalšími metabolickými potížemi, ale všechny, kdo se snaží zhubnout a žít zdravě. Eliminace pšenice není neproveditelný úkol. Vyžaduje však trochu tvořivosti v kuchyni, neboť mnoho našich osvědčených a v rodině oblíbených jídlech se teď ocitne na zakázaném seznamu.

Rada “jezte více zdravých celozrných obilnin” by měla zaujmout své místo na smetišti dějin vedle dalších bludů, jako je náhrada nasycených tuků hydrogenovanými a vícenenasycenými mastnými kyselinami, nahrazování másla margarinem a cukru kukuřičným či jiným sirupem s vysokým obsahem fruktózy. Také “tukofobie” nás odstavila od potravin jako vejce, svíčková a vepřové maso, protože obsahují již zmíněné nasycené tuky. Ty byly označeny za skrytého původce srdečního infarktu a mozkové mrtvice, což bylo nejnovějšími studiemi vyvráceno. Tyto a další pomýlené nutriční rady na dlouhou dobu zmátly, zavedly na scestí a “vykrmily” již několik generací. Poznatky z výzkumu a empirická zjištění doplňují opravdové příběhy mužů a žen, kteří podle plánu doktora Davise vysadili z jídelníčku pšeničné výrobky a již po několika týdnech na vlastní kůži zažili obrovské pozitivní změny ve svém životě. Na závěr knihy jsou vedle obsáhlého přehledu použité a doporučené literatury pro další hlubší studium této problematiky zařazeny dvě přílohy : A. Hledání pšenky na všech nepatřičných místech a B. Zdravé recepty na zhubnutí v pase.

Suma sumárum: Odstraňte pšenici a odstraníte problém.

Autor: Bohumil Tesařík

Přečtěte si také:

  • Den kunratických jahod – zajímavá gastroakceDen kunratických jahod – zajímavá gastroakce Pokud hledáte akci, na které by se vaše děti pobavily a zároveň si i pochutnaly, zavítejte do Kunratic na den věnovaný jahodám! Divadlo v Parku připravilo bohatý program s postavami ze […]
  • PeciválkyPeciválky Suroviny: 300 g hladké mouky, 100 g hrubé mouky, 1 celé vejce, 150 ml mléka, kostka kvasnic, 1 lžička cukru,  5 strouhaných vařených brambor, sůl. Na posypání: moučkový cukr, špetka […]
  • Za starý mobil lístek na koncert skupiny Kabát zdarmaZa starý mobil lístek na koncert skupiny Kabát zdarma Za necelý měsíc, 12. prosince, se uskuteční jedinečný charitativní koncert Kabát za mobil pro Kapku naděje, na němž vystoupí kapely Kabát, Wanastowi vjecy, Mandrage a další. Už teď však […]
  • Co jsou to jáhly? Co jsou to jáhly? Jáhly jsou prosná zrna zbavená pevné slupky. Jsou dobře stravitelné, výživné a velmi chutné. Je na ně neprávem v dnešní době zapomínáno. V dřívějších dobách tvořily jídelníček našich […]
  • Radčina kuchařka bez lepkuRadčina kuchařka bez lepku Objevila se ve vaší rodině celiakie či alergie na lepek? Nevíte, co vařit a jaké potraviny nakupovat? Nevěšte hlavu a inspirujte se více než stovkou vynikajících bezlepkových i bezmléčných […]
  • Vepřové nudličky na orientálním kořeníVepřové nudličky na orientálním koření Suroviny: 500 g zadního vepřového masa, 1 cibule, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžička orientálního koření. Můžete použít směs přímo hotovou nebo si udělat vlastní. Toto koření obsahuje […]

Leave a Reply