Mexická kuchyně v kostce

Zdravá Výživa | recepty, vaření | Magazín o vaření a zdravé výživě

Pod pojmem mexická kuchyně se snad všem vybaví ostré chilli, tenká tortilla, silná tequilla a sladká čokoláda. Ale to není vše, co může kulinární kultura této rozžhavené země nabídnout. Kuchyně Mexika je bohatá a ovlivněná nejen indiánskými kmeny, které zde tvořily původní obyvatelstvo, ale i Evropany, ať už to byli Španělé mířící své objevné výpravy právě sem, či další národy přicházející do Spojených států amerických. Kořeněná pestrá strava své nově příchozí okouzlila natolik, že její vlivy sahají daleko za hranice amerického kontinentu.

Jedním z míst, kde u nás můžete ochutnat autentickou mexickou kuchyni, je mexická restaurace Rancheros v Centru Černý Most. A nebojte se, o míře pálivosti vždy rozhodujete sami. Nabídka sals je široká – od nepálivé avokádové guacamole až po extra pálivou habanero.

Historie

Historie původních obyvatel severoamerického kontinentu se datuje až do období před 13 tisíci lety. Mexiko je zemí s průměrnou teplotou okolo 26 °C, domovem pro více než 200 000 druhů zvířat a 26 000 druhů rostlin. Subtropický pás, střídání sucha a dešťů na jihu, sucho na západě i množství deštných lesů, pohoří a úrodných údolí ovlivnilo stravování lidí, kteří si místní přírodu podmanili.

Strava starých Mexičanů se skládala především z kukuřice, dýní, pinto fazolí, rajčat, paprik a ananasů. K běžné stravě patřily i čokoláda a tabák. Těžce sehnatelné maso ve vyvážené stravě nahrazovaly hojně používané fazole, amaranth i hmyzí larvy. Také chilli papričky Mexičané znali už v období okolo roku 7 000 před naším letopočtem. Využívali je nejen v kuchyni, ale i v léčitelství a při rituálech.

Později se do jídelníčku Aztéků a Mayů, nejznámějších kmenů původních obyvatel Mexika, zařadilo i maso. Své kukuřičné tortilly plnili především rybami, krůtou a drobnou zvěřinou. Mezi dnes spíše neobvyklé druhy masa pak patřili tapíři, opice, želvy, kapustňáci či pásovci. S chutí jedli i různá semínka, houby a rostliny, které nejen sbírali, ale později i pěstovali.

Velký mezník pro mexickou kuchyni znamenal příjezd Španělů na přelomu 15. a 16. století. Nejen že Španělé dovezli do Mexika nové suroviny, mnoho z nich také odvezli do Evropy, a mexická kuchyně tak začala expandovat do světa. Mezi nejdůležitější novinky Evropanů patřila domestikovaná zvířata. Dosud neznámá prasata, krávy, kuřata, kozy a ovce se staly novou součástí mexických pokrmů. Ale nejen to, dnes neodmyslitelná rýže, cibule, česnek, koriandr, skořice či hřebíček jsou chutě, až do té doby v Mexiku nebyly známé. Špatná dostupnost dovezených surovin ovšem často znamenala nahrazování lokálními ingrediencemi.

Méně výrazný, ovšem neméně důležitý vliv měly na místní kuchyni i intervence dalších národů. Francouzi, Libanonci, Němci, Italové, Číňané i Američané přidali svou špetku do ohromného kotle, v němž se mísí historické vlivy a občas na povrch probublá něco pozapomenutého, nového či neuvěřitelně zkombinovaného.

Typická koření a ingredience

Mexická kuchyně by bez svého koření, směsí chutí a vůní nebyla tím, čím je. Největším uměním je správně vybrat a zkombinovat různé druhy koření. Tím správným poměrem, který neznamená „tolik chilli, kolik se do toho vejde“, své hosty naprosto okouzlíte.

Přestože jsou chilli papričky důležitou součástí mexických pokrmů, není to zdaleka jediné koření, které dává místním jídlům nezaměnitelnou chuť. Do slaných pokrmů je používán velmi aromatický čerstvý koriandr, mexické oregano, listy avokáda, merlík vonný či pro českou kuchyni naprosto neznámý oreláník barvířský. Vanilka, bílá skořice a nové koření pak najdou své uplatnění především mezi sladkými pokrmy. Ať už je to ochucená horká čokoláda či jiný ze sladkých mexických dezertů.

Bohaté využití mají i suroviny jako jsou avokádo, sladké brambory, papája, guava či agáve. Exotické plody, které se pomalu začínají usazovat i v České republice, svůj původ nezapřou vzhledem ani chutí. Zelené přírodní „máslo“ avokádo patří do slavné salsy guacamole, připravuje se z něj i studená polévka, lisuje olej a kousky tohoto ovoce patří i do různých wrapů a sendvičů nebo kalifornských sushi rolek.

Přečtěte si také:

  • Stříkané cukrovíStříkané cukroví Suroviny: 500 g tuku, 2 vejce, 200 g moučkového cukru – vyšleháme a vmícháme 600 g hl. mouky a 1 van. cukr. Dáme do pytlíku a na plech s papírem stříkáme malé věnečky. Upečeme, […]
  • Španělské kuřeŠpanělské kuře Suroviny: 1 kuře, 200g šunky nebo šunkového salámu, 2 lžíce másla, 2 lžíce oleje, 4 stroužky česneku, 5 rajčat, pepř, sůl. Postup: Kuře naporcujeme a opečeme ze všech stran na […]
  • Stolování s batoletem a předškolákemStolování s batoletem a předškolákem Nakrmit dvě děti a ještě sebe je někdy opravdu velké dobrodružství. Krmit batolátko někdy vyžaduje velkou trpělivost. Má už tendenci krmit se samo, ale více jogurtu je většinou na zemi, […]
  • Co je to špalda?Co je to špalda? Už jste to určitě někde slyšeli: špaldový chléb, špaldová káva, špaldové těstoviny nebo třeba špaldoto. Někdy se lidé domnívají, že se jedná o nějakou potravinářskou firmu „pana Špaldy“. […]
  • Z kopca do kopca – Koloběžka CUP, otevřené sklepyZ kopca do kopca – Koloběžka CUP, otevřené sklepy 20. dubna 2013, Sklepy na Stráži, Vrbice, Region Jihomoravský Z kopca a zase do kopca! Ale za ochutnávku vrbických vín to snad zvládneme. Navíc si můžeme chůzi ulehčit skokem na […]
  • VětrníčkyVětrníčky Suroviny: Těsto: 1/4 l vody, 80 g Hery nebo Ramy, 160 g polo­hrubé mouky, 4 vejce, špetka soli. Krém: 1 balíček vanilkového cukru, 125 g másla, 125 g cukru […]

Leave a Reply